1.Abatyše Řádu: Hele, támhle je, támhle je! Hierofante! Vyzkouším si tě. Odpovíš mi?
2.Haruspicus: Udělám, co bude v mých silách.
3.Abatyše Řádu: Pověz, jak se pozná menkhu, věrný z rodiny hierofantů? Nuže?
4.Haruspicus: 'Rozeznají je podle jejich rukou a zovou je řezníky, rozeznají je podle jejich očí a nazývají je chirurgy…'
5.Abatyše Řádu: Vidím, že víš... Teď s tebou mohu mluvit. Jenom se mi nepleť do cesty, naštvu se velmi rychle.
6.Haruspicus: Dám ti pokoj.
6.Haruspicus: Buď v klidu.
4.Haruspicus: Rozeznají je podle očí… eeerr… něco o lidech, kteří hodně vědí… myslím… ne?
5.Abatyše Řádu: Špatně. Nemáš o tom ponětí.
6.Haruspicus: Já vím, já vím. 'Ti, kdož ovládají čáry, vůdcové Řádu, jež mluví s udurgy…'
6.Haruspicus: Je to z 'Pověsti o synech'. Někdy ti ho přečtu.
7.Abatyše Řádu: Vidím, že víš... Teď s tebou mohu mluvit. Jenom se mi nepleť do cesty, naštvu se velmi rychle.
8.Haruspicus: Dám ti pokoj.
8.Haruspicus: Buď v klidu.
2.Haruspicus: Ne, maličký. Přerušil bys mě hned na začátku.
3.Abatyše Řádu: To je špatné! Jestli neodpovíš, pošlu tě pryč.
4.Haruspicus: Budu si muset vzpomenout na léta ve škole…
5.Abatyše Řádu: Nedělám si legraci! Nebo snad nevidíš, kdo před tebou stojí?
6.Haruspicus: Promiň, poslouchám.
7.Abatyše Řádu: Pověz, jak se pozná menkhu, věrný z rodiny hierofantů? Nuže?
8.Haruspicus: 'Rozeznají je podle jejich rukou a zovou je řezníky, rozeznají je podle jejich očí a nazývají je chirurgy…'
9.Abatyše Řádu: Vidím, že víš... Teď s tebou mohu mluvit. Jenom se mi nepleť do cesty, naštvu se velmi rychle.
10.Haruspicus: Dám ti pokoj.
10.Haruspicus: Buď v klidu.
8.Haruspicus: Rozeznají je podle očí… eeerr… něco o lidech, kteří hodně vědí… myslím… ne?
9.Abatyše Řádu: Špatně. Nemáš o tom ponětí.
10.Haruspicus: Já vím, já vím. 'Ti, kdož ovládají čáry, vůdcové Řádu, jež mluví s udurgy…'
10.Haruspicus: Je to z 'Pověsti o synech'. Někdy ti ho přečtu.
11.Abatyše Řádu: Vidím, že víš... Teď s tebou mohu mluvit. Jenom se mi nepleť do cesty, naštvu se velmi rychle.
12.Haruspicus: Dám ti pokoj.
12.Haruspicus: Buď v klidu.
1.Abatyše Řádu: Navštívil nás jeden moc neobvyklý host!
2.Haruspicus: Je ještě tady?
3.Abatyše Řádu: Ne, už odešla směrem k městské věznici. A byla hodně rozzlobená! Představ si, že přikázala otevřít Velký úl… prý proto, že už odtamtud nemohou utéct žádní ddělníci, protože tam už nikdo není.
4.Haruspicus: A co ještě říkala?
5.Abatyše Řádu: Hrozila, že najde člověka, který je zodpovědný za to, co se tu stalo, a přísně ho potrestá. Řekla jsem jí, že najít viníka nebude vůbec snadné, ale ji to vůbec netrápí. Prý už si nějak poradí.
6.Haruspicus: Není snad jasné, kdo rozkázal zavřít Včelín?
7.Abatyše Řádu: Mně? Ne. Ale ona říkala, že všechno zjistí. Vís, jak moc byla rozzuřená?! Málem jsem se před ní skrčila do rohu, jak jsem se bála, že si na mě vybije vztek... Nejsem zvyklá se bát.
8.Haruspicus: Je zvláštní, že tě tady nechala...
1.Abatyše Řádu: V Řádu to vře. Dělníci se bouří. Brzy propukne povstání…
2.Haruspicus: Je zvláštní, že se bouří zrovna teď...
2.Haruspicus: Co tak popudilo Řád?
3.Abatyše Řádu: Včera obětovali jednoho z Nejvyšších, Bose Primigenia. Tak velká oběť dokáže zázraky... Doufali, že se tím všechno změní, že to přinese městu lék... jenže se nic nestalo. To znamená, že hierofant není pravým hierofantem.
4.Haruspicus: Jaký hierofant?
5.Abatyše Řádu: Stařešina Ojun. On otevřel Nejvyššího. Ale nic se nestalo! Mor neustal! Podle starých tradic to musí znamenat, že není pravým hierofantem. Jinak by čára osudu pokračovala dál, nepřerušená a pevná. Krev Nejvyššího by nasytila Zemi na celá desetiletí a vyléčila by svět ze všech nemocí. A to se nestalo!
6.Haruspicus: Takže Stařešina je zpátky?
7.Abatyše Řádu: Minulou noc se vrátil. Přivedli ze stepi samotného Nejvyššího. Provedl jej Rohatou bránou. Och, jak ten byl obrovský! Nic takového jsi nikdy neviděl, Buraku! Poprvé ve svém životě jsem spatřila jeho stín! Jakoby zakryl celé slunce... Neskutečné zvíře... Mí odongové pořád povídají, že už nikdy nic tak úžasného neuvidím...
8.Haruspicus: Jak bych se mohl dostat ke Stařešinovi?
9.Abatyše Řádu: To nevím.
10.Haruspicus: Co tedy budeme dělat?
11.Abatyše Řádu: I Červivci otevřeli býka! Říkají, že se díky jejich oběti na světě něco změnilo! Ale copak ti něčeho takového mohou dosáhnout? Jenom žvaní a škodí sami sobě… Možná se chceš zeptat, co provedli? Jsou v Malém úle, úplně nahoře. Skrývají se před rozzuřeným Řádem.
12.Haruspicus: Řád se na ně zlobí?
12.Haruspicus: Čím se tak provinili?
13.Abatyše Řádu: Stařešina je obvinil, že zasáhli do jeho obřadu. Když otevíral Nejvyššího, oni prý znesvětili jeho rituál a celá oběť tak přišla vniveč. Otevřeli v té době jiného býka na Ragově mohyle, takže se jejich čáry zkřížily. Dokázal bys zjistit, jestli to je pravda nebo ne? Zeptej se jich, protože by mě to velice zajímalo.
14.Haruspicus: Pokusím se.
6.Haruspicus: Proč ne?
7.Abatyše Řádu: I Červivci otevřeli býka! Říkají, že se díky jejich oběti na světě něco změnilo! Ale copak ti něčeho takového mohou dosáhnout? Jenom žvaní a škodí sami sobě… Možná se chceš zeptat, co provedli? Jsou v Malém úle, úplně nahoře. Skrývají se před rozzuřeným Řádem.
8.Haruspicus: Řád se na ně zlobí?
8.Haruspicus: Čím se tak provinili?
9.Abatyše Řádu: Stařešina je obvinil, že zasáhli do jeho obřadu. Když otevíral Nejvyššího, oni prý znesvětili jeho rituál a celá oběť tak přišla vniveč. Otevřeli v té době jiného býka na Ragově mohyle, takže se jejich čáry zkřížily. Dokázal bys zjistit, jestli to je pravda nebo ne? Zeptej se jich, protože by mě to velice zajímalo.
10.Haruspicus: Pokusím se.
2.Haruspicus: Všechno proběhlo v pořádku. Nikdo se o provedení Rituálu ani nepokusil.
3.Abatyše Řádu: Takže problém je ve Stařešinovi. Měli bychom svolat koncil a povědět o tom všem, kteří ještě žijí v Úle. Jejich hierofant není pravý a to je problém. Opravdový hierofant by dokázal mor zahnat.
4.Haruspicus: To nikdo neví…
1.Abatyše Řádu: Dobře, že jsi stále naživu.
2.Haruspicus: Abatyše! Musím se dostat na Jatka. Prý umíš otevřít cestu dovnitř.
3.Abatyše Řádu: To je pravda.
4.Haruspicus: Tak ji otevři!
5.Abatyše Řádu: Nejdříve otevři něco ty mě a pak já ti to pak oplatím. Uděláme výměnu?
6.Haruspicus: Záleží na tom, co nabízíš.
6.Haruspicus: Dobrá tedy.
7.Abatyše Řádu: Jde o Kláru. Začala mi vyprávět příběh o křišťálové květině. Velmi zajímavý příběh! Jenže ho nedokončila... Je to mazaná liška, něco za to ode mě chce.
8.Haruspicus: Copak?
9.Abatyše Řádu: Měl bys slyšet, jak dokáže vyprávět. Bojím se, jestli v tom nejsou nějaké čáry. Cítím, jak jsem najednou pod jejím vlivem... Jako by mě očarovala, abych ji poslechla... Nerozumím tomu... A cítím, že za ni budu muset položit život.
10.Haruspicus: To snad ne... Neplač...
11.Abatyše Řádu: Je to tak... Já to cítím... Ona si řekne o něco, co je zakázáno, co jí nesmím dát... Brzy přijde a začne vyprávět své hádanky... co mám dělat... Třeba by mi pomohla Kapella? Já nevím... nevím, co dělat...
12.Haruspicus: Co ti mám tedy otevřít?
13.Abatyše Řádu: Prozraď mi konec Klářina příběhu! Pamatuj si, je to příběh o ledovém princi a křišťálové květině. Musím vědět, jak to skončí. Až ke mě Klára přijde, budu už vědět všechno! Ztratí možnost mě k něčemu nutit… Nebude mít už žádné prostředky, jak mě znovu očarovat!
14.Haruspicus: Dobrá. Dohodnuto.
14.Haruspicus: Na pohádky nemám čas.
12.Haruspicus: No, vždyť je to jen příběh...
13.Abatyše Řádu: To není 'jen' tak obyčejný příběh! Nemluv o něčem, o čem nic nevíš... Klára teď nade mnou získala nevysvětlitelnou moc... Její slova jsou jako zaklínadlo! Mám z ní velký strach! Nevím, jaké má úmysly... Musím vědět, jak to skončí!
14.Haruspicus: Jak skončí co?
15.Abatyše Řádu: Prozraď mi konec Klářina příběhu! Pamatuj si, je to příběh o ledovém princi a křišťálové květině. Musím vědět, jak to skončí. Až ke mě Klára přijde, budu už vědět všechno! Ztratí možnost mě k něčemu nutit… Nebude mít už žádné prostředky, jak mě znovu očarovat!
16.Haruspicus: Dobrá. Dohodnuto.
16.Haruspicus: Na pohádky nemám čas.
2.Haruspicus: Nemohlo to být lepší.
2.Haruspicus: Už znám konec příběhu o ledovém princi.
3.Abatyše Řádu: Och, to jsem ráda. Tak do toho, mluv!
4.Haruspicus: Křišťálová květina se postupem času stala nejchamtivější rostlinou v celé zahradě. Vypila z půdy veškeré živiny. Rozrostla se tak, že zakryla svými listy ostatní květiny a přivlastnila si všechno, co rostliny potřebují k životu. Sluneční světlo dopadalo jen na ni a dokonce si přivlastnila i teplo ze vzduchu.
5.Abatyše Řádu: Dobře, dobře… A co se stalo, když přišel čas ji ostříhat?
6.Haruspicus: Princ zabil zahradníka.
7.Abatyše Řádu: Ne, tak to se mi nezdá. Takhle to určitě nebylo... Budu muset počkat na Kláru.
8.Haruspicus: Hergot! Tak to jsem zkazil...
6.Haruspicus: Princ ji ochránil vlastním tělem.
7.Abatyše Řádu: Ne, tak to se mi nezdá. Takhle to určitě nebylo... Budu muset počkat na Kláru.
8.Haruspicus: Hergot! Tak to jsem zkazil...
6.Haruspicus: Princ to nachystal tak, aby zahradník ustřihl místo té křišťálové květiny jinou rostlinu.
7.Abatyše Řádu: Ano, tak nějak to asi bylo! Celé to to k tomu směřovalo… A pak zůstala květina v zahradě sama?
8.Haruspicus: Ano. Vysemenila se a do roka vyrostla zahrada nová, stokrát hezčí než ta stará.
9.Abatyše Řádu: Ano! Tak takhle to bylo... Věřím ti... To je ale zlý princ! Proč jen zabil ty obyčejné květiny...
10.Haruspicus: Otevřeš mi cestu na Jatka, Abatyše?
11.Abatyše Řádu: Dobře. Pojď. Teď usnu a pootevřu ti Velkou Trhlinu. Víš, kde to je? Jdi prostřední chodbou.
12.Haruspicus: Děkuji, Abatyše.
12.Haruspicus: Vím, kde je Velká trhlina. Ale ten název nezní moc povzbudivě...
8.Haruspicus: Zůstala, ale zahradu zahubila.
9.Abatyše Řádu: Ne, tak to se mi nezdá. Takhle to určitě nebylo... Budu muset počkat na Kláru.
10.Haruspicus: Hergot! Tak to jsem zkazil...
8.Haruspicus: Ne. Nic se nezměnilo.
9.Abatyše Řádu: Ne, tak to se mi nezdá. Takhle to určitě nebylo... Budu muset počkat na Kláru.
10.Haruspicus: Hergot! Tak to jsem zkazil...
2.Haruspicus: Setkala ses s člověkem, který je zodpovědný za to, že vás tu všechny drželi pod zámkem?
3.Abatyše Řádu: ... Ano. Jsi chytrý!
4.Haruspicus: Proč myslíš?
5.Abatyše Řádu: Ty víš, kdo za to může!
6.Haruspicus: Ale ty taky, je to tak?
7.Abatyše Řádu: Hmmm... To ne, jistá si nejsem. Ale myslím, že za to může Tlustý Vlad.
8.Haruspicus: Chceš to vědět jistě?
9.Abatyše Řádu: Samozřejmě!
10.Haruspicus: Tak hádáš správně. Je to Tlustý Vlad.
11.Abatyše Řádu: Přesně, jak jsem si myslela! Nezáleží ani tak na tom, co všechno se děje mezi členy rodiny. Jaké mají rozepře. Za klan vždy zodpovídá jeho hlava. Za mě byl můj tatínek také odpovědný.
12.Haruspicus: Jistě...
10.Haruspicus: Je to Vlad Junior.
11.Abatyše Řádu: Asi to tak bude. Jsi velmi mazaný, oinone!
12.Haruspicus: Ne, jsem upřímný.
10.Haruspicus: Jenže já ti to neřeknu.
4.Haruspicus: Abatyše, jaký ho stihne trest?
5.Abatyše Řádu: Jeden z nejhorších. Předhodí ho jako potravu Červivcům a řezníkům. Odvedou ho do zapovězené komnaty, kam nesmím vstoupit ani já. Pak se dohodnou, kdo z nich tam zůstane s ním. Až odtamtud vyjdou ven, on už nebude mezi živými. Pak budou tři dny spát.
6.Haruspicus: To ho sežerou zaživa nebo co?
7.Abatyše Řádu: Řekla jsem ti, že do té komnaty nesmím. Co s ním provedou je pro mě tabu.
8.Haruspicus: Ty asi víš, kdo za tím stojí, že?
9.Abatyše Řádu: Hmmm... To ne, jistá si nejsem. Ale myslím, že za to může Tlustý Vlad.
10.Haruspicus: Chceš to vědět jistě?
11.Abatyše Řádu: Samozřejmě!
12.Haruspicus: Tak hádáš správně. Je to Tlustý Vlad.
13.Abatyše Řádu: Přesně, jak jsem si myslela! Nezáleží ani tak na tom, co všechno se děje mezi členy rodiny. Jaké mají rozepře. Za klan vždy zodpovídá jeho hlava. Za mě byl můj tatínek také odpovědný.
14.Haruspicus: Jistě...
12.Haruspicus: Je to Vlad Junior.
13.Abatyše Řádu: Asi to tak bude. Jsi velmi mazaný, oinone!
14.Haruspicus: Ne, jsem upřímný.
12.Haruspicus: Jenže já ti to neřeknu.
1.Abatyše Řádu: Vítej, drahý, vítej!
2.Haruspicus: Abatyše, neznáš slovo 'udurg'?
3.Abatyše Řádu: Mno, já to slovo znám, ale o ostatních támhle to samé říci nemohu. Nechtěj znát jejich názor, neboť by tě mohl oklamat.
4.Haruspicus: Nevíš, koho měl můj otec na mysli?
5.Abatyše Řádu: To nevím… ani netuším. Možná, že tím vlastně myslel něco úplně jiného.
6.Haruspicus: Je možné, že by udurgem byl člověk jménem Simon Kain?
7.Abatyše Řádu: Simon Kain? Co je to za člověka? Mohl by být kýmkoliv, třeba i udurgem, a třeba také ne - nevím. Ale jedno vím jistě - pěstoval nádor na těle udurga! Můj tatínek totiž říkával - 'Starý muž vypěstoval nádor na těle udurga.'
8.Haruspicus: Co to znamená?
9.Abatyše Řádu: Nebyl samozřejmě jediný, kdo jej pěstoval, to dá rozum. Pomáhali mu. Hlavně temná Nina… Takže možná jeden udurg zabil druhého? To je dost možné. Jak říkává Notkin, dvě hlavy na jednom krku žít nemohou.
10.Haruspicus: Hovoříš v hádankách. Nemůžeš se vyjádřit jasněji?
11.Abatyše Řádu: Pak bych musela lhát! Chceš, abych lhala?
12.Haruspicus: Ne, to nechci.
12.Haruspicus: Tak tedy lži!
13.Abatyše Řádu: Jsi to ty!
14.Haruspicus: Moc vtipné.
4.Haruspicus: Jak můžeš vědět, o čí rady stojím?
5.Abatyše Řádu: Buraku, napovídá se toho hodně! Mí strážní mi řeknou všechno.
6.Haruspicus: Pověz, mohl by být Simon Kain udurgem, a ne člověkem?
7.Abatyše Řádu: Simon Kain? Co je to za člověka? Mohl by být kýmkoliv, třeba i udurgem, a třeba také ne - nevím. Ale jedno vím jistě - pěstoval nádor na těle udurga! Můj tatínek totiž říkával - 'Starý muž vypěstoval nádor na těle udurga.'
8.Haruspicus: Co to znamená?
9.Abatyše Řádu: Nebyl samozřejmě jediný, kdo jej pěstoval, to dá rozum. Pomáhali mu. Hlavně temná Nina… Takže možná jeden udurg zabil druhého? To je dost možné. Jak říkává Notkin, dvě hlavy na jednom krku žít nemohou.
10.Haruspicus: Hovoříš v hádankách. Nemůžeš se vyjádřit jasněji?
11.Abatyše Řádu: Pak bych musela lhát! Chceš, abych lhala?
12.Haruspicus: Ne, to nechci.
12.Haruspicus: Tak tedy lži!
13.Abatyše Řádu: Jsi to ty!
14.Haruspicus: Moc vtipné.
2.Haruspicus: Taky tě zdravím.
2.Haruspicus: Mohu mluvit s vězněm?
3.Abatyše Řádu: Mluv. Proč taky ne? Vždyť skoro pořád mlčí.
4.Haruspicus: Nemrač se, nesluší ti to.
2.Haruspicus: O jakém býkovi to mluví tvůj vězeň, Abatyše?
3.Abatyše Řádu: O Nejvyšším. Už jsi o něm slyšel? Je to velmi důležitý, posvátný býk! Objevil se náhle. Kvůli tobě, tak jdi a podívej se. Musíš zjistit, jak do toho všeho zapadá…Ha ha…
4.Haruspicus: Tvůj smích není na místě… Kde ho najdu?
5.Abatyše Řádu: Tím opuštěným místem je Kostěný pranýř, kde ze země ční veliká kost. Traduje se, že tato kost nevyrůstá z podzemí, ale že se jedná o úlomek. Suok na tom místě musela uváznout, a když se snažila svou nohu ze země vytáhnout, kus se jí ulomil. Proto mají všichni šabnakové namísto chodidel ostré kosti.
6.Haruspicus: Pfff… O čem to žvaníš?
6.Haruspicus: Co mi tedy radíš?
7.Abatyše Řádu: Nic ti neradím. Odpověď na otázku, kterou mi chceš položit, by zněla asi takto: 'samozřejmě, že je to potřeba' nebo 'potřebujeme ho živého' nebo 'potřebujeme ho živého, ale nesmíme jej sundat z kůlu'. Přemýšlej.
8.Haruspicus: To je mi teda záhada…
4.Haruspicus: Nemám náladu na blbé fóry. Odcházím.
1.Abatyše Řádu: Dovolil jsi mi žít. Děkuji ti mnohokrát! Znamená to, že mi pomůžeš?
2.Haruspicus: Kdo ti to řekl?
3.Abatyše Řádu: Kapella. Protože teď budeš Stařešinou a hlavní osobou v řádu. Všichni tě budou poslouchat stejně, jak kdysi poslouchali tvého otce. A vždy ti budu nablízku, abys věděl, že jsme všichni s tebou a že tě Řád miluje. Ano, to mi slíbila!
4.Haruspicus: Proč jsi tak nadšená? Kdysi poslouchali jen tebe. A teď, co myslíš, že bude teď?
5.Abatyše Řádu: Budu trochu stranou. Pomohu ti a ke všem ti najdu cestu. Nebudu se na novou Vládkyni upínat, i když bych chtěla… Kapella to takhle chtěla, ale ještě nechápu proč.
6.Haruspicus: To ona ti tohle řekla?
7.Abatyše Řádu: Ano. Navíc řekla, že uzliny nebudou tři, ale čtyři. Ta čtvrtá budu já. Stranou. Přesněji řečeno uzliny byly vždy čtyři, ale nikdo nad tím nepřemýšlel. Možná to bude lepší, než to bývalo.
8.Haruspicus: To doufám.
8.Haruspicus: Pochybuji.
6.Haruspicus: To všechno bude trvat spoustu, spoustu let. Velmi se změníš.
2.Haruspicus: Ano.
2.Haruspicus: Těžko, Abatyše. Poradíš si sama.
1.Abatyše Řádu: Čekám hosta. Musím si s ním popovídat…
2.Haruspicus: Budu hádat, kdo je tím hostem…
2.Haruspicus: Dobrá, odcházím.
1.Abatyše Řádu: Dobře, že jsi přišel, hierofante. Očekávala jsem tě. Nemáš u sebe nějaké asorbické tabletky?
2.Haruspicus: Jaké tabletky?
3.Abatyše Řádu: Ty žluté, které ničí játra, ale chrání před nemocí. Víš, co mám na mysli ne? Co tě v tom velkém městě vlastně naučili?
4.Haruspicus: Vím, co myslíš. Ty mám.
5.Abatyše Řádu: Potřebuji jich celkem sto. Sto asorbických tabletek - desetkrát deset ano? Ve Včelíně je spousta nemocných. Potřebuju je, aby se ti uvnitř nenakazili. Tím si získáš můj vděk.
6.Haruspicus: Potřebuji býka, Abatyše.
7.Abatyše Řádu: Žádného teď nemám. Ti ozbrojení kazisvěti mě připravili o celé stádo. Tolik krásných krav, všechny jsou pryč - bílé, stříbrné, červenouché, černooké krávy. Zbavili mě i všech mých býků - velkých i slabých, s ocelovými rohy, s měděnými, kamennými a jaspisovými kopyty... Ale prozradím ti, kde bys ještě mohl sehnat nějakého býka.
8.Haruspicus: Co se to tu vlastně děje?
9.Abatyše Řádu: Žiju teď ve Velkém úlu. Ten leží ve spodní části Včelína. Rozumíš? Ještě jsem tady nebyla. Nutně se musím dostat nahoru do druhého Úlu, ale nechci jít sama. Kdo mě ponese, abych si nezamazala nohy? Mí služebníci, dobré děti Boddho, také potřebují ochranu!
10.Haruspicus: Proč se tam musíš dostat?
11.Abatyše Řádu: Abych ty zdravé dostala ven odtud. Rozumíš? Zatím se ještě nenakazilo moc lidí. Zatím. A beze mě děti Boddho nikam nepůjdou. Bojí se.
12.Haruspicus: Dobře. Když ty tablety seženu, dáš mi za to býka?
13.Abatyše Řádu: Dám! A ukážu ti, kde bys ho našel! Je to přesně takový kus, jaký sháníš - pevné boky, hvězda na čele, z jeho chlupů by se daly splétat rohože a když skloní hlavu, prošli by mezi jeho rohy čtyři odongové bok po boku... Je to nádherné zvíře, skvost zdejší stepi.
14.Haruspicus: To beru. Sto tablet výměnou za takového býka je dobrá nabídka.
14.Haruspicus: Takoví býci přece neexistují. Nevěřím ti.
8.Haruspicus: A když ti ty asorbické tabletky dám, dáš mi toho býka?
9.Abatyše Řádu: Dám! A ukážu ti, kde bys ho našel! Je to přesně takový kus, jaký sháníš - pevné boky, hvězda na čele, z jeho chlupů by se daly splétat rohože a když skloní hlavu, prošli by mezi jeho rohy čtyři odongové bok po boku... Je to nádherné zvíře, skvost zdejší stepi.
10.Haruspicus: To beru. Sto tablet výměnou za takového býka je dobrá nabídka.
10.Haruspicus: Takoví býci přece neexistují. Nevěřím ti.
6.Haruspicus: Tolik se tady sehnat nedá. Zásoby léků ješě nepřivezli. Slev trochu!
7.Abatyše Řádu: Abych ty zdravé dostala ven odtud. Rozumíš? Zatím se ještě nenakazilo moc lidí. Zatím. A beze mě děti Boddho nikam nepůjdou. Bojí se.
8.Haruspicus: Dobře. Když ty tablety seženu, dáš mi za to býka?
9.Abatyše Řádu: Dám! A ukážu ti, kde bys ho našel! Je to přesně takový kus, jaký sháníš - pevné boky, hvězda na čele, z jeho chlupů by se daly splétat rohože a když skloní hlavu, prošli by mezi jeho rohy čtyři odongové bok po boku... Je to nádherné zvíře, skvost zdejší stepi.
10.Haruspicus: To beru. Sto tablet výměnou za takového býka je dobrá nabídka.
10.Haruspicus: Takoví býci přece neexistují. Nevěřím ti.
2.Haruspicus: Mám.
3.Abatyše Řádu: Potřebuji jich celkem sto. Sto asorbických tabletek - desetkrát deset ano? Ve Včelíně je spousta nemocných. Potřebuju je, aby se ti uvnitř nenakazili. Tím si získáš můj vděk.
4.Haruspicus: Potřebuji býka, Abatyše.
5.Abatyše Řádu: Žádného teď nemám. Ti ozbrojení kazisvěti mě připravili o celé stádo. Tolik krásných krav, všechny jsou pryč - bílé, stříbrné, červenouché, černooké krávy. Zbavili mě i všech mých býků - velkých i slabých, s ocelovými rohy, s měděnými, kamennými a jaspisovými kopyty... Ale prozradím ti, kde bys ještě mohl sehnat nějakého býka.
6.Haruspicus: Co se to tu vlastně děje?
7.Abatyše Řádu: Žiju teď ve Velkém úlu. Ten leží ve spodní části Včelína. Rozumíš? Ještě jsem tady nebyla. Nutně se musím dostat nahoru do druhého Úlu, ale nechci jít sama. Kdo mě ponese, abych si nezamazala nohy? Mí služebníci, dobré děti Boddho, také potřebují ochranu!
8.Haruspicus: Proč se tam musíš dostat?
9.Abatyše Řádu: Abych ty zdravé dostala ven odtud. Rozumíš? Zatím se ještě nenakazilo moc lidí. Zatím. A beze mě děti Boddho nikam nepůjdou. Bojí se.
10.Haruspicus: Dobře. Když ty tablety seženu, dáš mi za to býka?
11.Abatyše Řádu: Dám! A ukážu ti, kde bys ho našel! Je to přesně takový kus, jaký sháníš - pevné boky, hvězda na čele, z jeho chlupů by se daly splétat rohože a když skloní hlavu, prošli by mezi jeho rohy čtyři odongové bok po boku... Je to nádherné zvíře, skvost zdejší stepi.
12.Haruspicus: To beru. Sto tablet výměnou za takového býka je dobrá nabídka.
12.Haruspicus: Takoví býci přece neexistují. Nevěřím ti.
6.Haruspicus: A když ti ty asorbické tabletky dám, dáš mi toho býka?
7.Abatyše Řádu: Dám! A ukážu ti, kde bys ho našel! Je to přesně takový kus, jaký sháníš - pevné boky, hvězda na čele, z jeho chlupů by se daly splétat rohože a když skloní hlavu, prošli by mezi jeho rohy čtyři odongové bok po boku... Je to nádherné zvíře, skvost zdejší stepi.
8.Haruspicus: To beru. Sto tablet výměnou za takového býka je dobrá nabídka.
8.Haruspicus: Takoví býci přece neexistují. Nevěřím ti.
4.Haruspicus: Tolik se tady sehnat nedá. Zásoby léků ješě nepřivezli. Slev trochu!
5.Abatyše Řádu: Abych ty zdravé dostala ven odtud. Rozumíš? Zatím se ještě nenakazilo moc lidí. Zatím. A beze mě děti Boddho nikam nepůjdou. Bojí se.
6.Haruspicus: Dobře. Když ty tablety seženu, dáš mi za to býka?
7.Abatyše Řádu: Dám! A ukážu ti, kde bys ho našel! Je to přesně takový kus, jaký sháníš - pevné boky, hvězda na čele, z jeho chlupů by se daly splétat rohože a když skloní hlavu, prošli by mezi jeho rohy čtyři odongové bok po boku... Je to nádherné zvíře, skvost zdejší stepi.
8.Haruspicus: To beru. Sto tablet výměnou za takového býka je dobrá nabídka.
8.Haruspicus: Takoví býci přece neexistují. Nevěřím ti.
1.Abatyše Řádu: Je veliká škoda, že je strýc Isidor mrtev, že?
2.Haruspicus: Udělám to, co jsi chtěla. Seženu ty tablety.
3.Abatyše Řádu: Ano! Prosím!
4.Haruspicus: Je to hloupé… ale stejně.
2.Haruspicus: Tady jsou tvé asorbické tabletky. Přesně sto kousků.
3.Abatyše Řádu: Tak pojď. Rychle! Podívej, kolik času jsme už ztratili... Dobře mě poslouchej, hierofante. Řeknu ti, kam máš jít. Vyjdeš odtud a projdeš přes Velký úl přímo do Jatek. Projdeš městem, zamíříš do stepi a stočíš se doleva podél zdi Jatek. Víš, kde je leží Ragova mohyla?
4.Haruspicus: Myslím, že jsem ji už viděl.
5.Abatyše Řádu: Odongové tam přivedou tvého býka. Vzkářu Červivcům, aby ti nezkřivili ani vlas na hlavě a poslouchali tě. Dokaž jim, že jsi opravdu Haruspicus a oni už s býkem provedou vše, co si budeš přát.
6.Haruspicus: Děkuji ti, Abatyše.
6.Haruspicus: Jak jim mám dokázat, že jsem skutečně Haruspicus?
7.Abatyše Řádu: Položí ti jednoduché otázky. Kdo ví, třeba nemáš ani ponětí, jak se musí zacházet s býky. Nedávno ses vrátil z daleka. Třeba ještě nejsi připraven být skutečným hierofantem. Neznalý muž by mohl býka rozzuřit. Nebo zranit... Věř mi, bez otázek tě k němu nepustí.
8.Haruspicus: Na co se budou ptát?
9.Abatyše Řádu: Asi na něco o býcích. Co jiného by je zajímalo? Nevím.
10.Haruspicus: Dobrá. Promluvím s nimi.
8.Haruspicus: To mi neuvěří i bez toho? Řekni jim, že jsi mě už prověřila.
9.Abatyše Řádu: To neudělám. Nikdo ti nevěří. Co když nejsi ten, za koho se vydáváš? Kdo ví, odkud jsi vůbec přišel... Co když jsi šabnak? Musíme se mít na pozoru před klamem stepních přízraků. Takové věci se tu už staly! Věř mi, bez otázek tě k býkovi nepustí. Všichni si musíme být jistí.
10.Haruspicus: A na co se budou ptát?
11.Abatyše Řádu: Asi na něco o býcích. Co jiného by je zajímalo? Nevím.
12.Haruspicus: Dobrá. Promluvím s nimi.
4.Haruspicus: Ne.
5.Abatyše Řádu: Běž k Rohaté bráně - to je brána, kudy odongové přivádějí býky na Jatka - a otoč se doprava směrem do stepi. Pak půjdeš chvíli do pustiny a narazíš na vysokou homoli.
6.Haruspicus: A co tam najdu?
7.Abatyše Řádu: Odongové tam přivedou tvého býka. Vzkářu Červivcům, aby ti nezkřivili ani vlas na hlavě a poslouchali tě. Dokaž jim, že jsi opravdu Haruspicus a oni už s býkem provedou vše, co si budeš přát.
8.Haruspicus: Děkuji ti, Abatyše.
8.Haruspicus: Jak jim mám dokázat, že jsem skutečně Haruspicus?
9.Abatyše Řádu: Položí ti jednoduché otázky. Kdo ví, třeba nemáš ani ponětí, jak se musí zacházet s býky. Nedávno ses vrátil z daleka. Třeba ještě nejsi připraven být skutečným hierofantem. Neznalý muž by mohl býka rozzuřit. Nebo zranit... Věř mi, bez otázek tě k němu nepustí.
10.Haruspicus: Na co se budou ptát?
11.Abatyše Řádu: Asi na něco o býcích. Co jiného by je zajímalo? Nevím.
12.Haruspicus: Dobrá. Promluvím s nimi.
10.Haruspicus: To mi neuvěří i bez toho? Řekni jim, že jsi mě už prověřila.
11.Abatyše Řádu: To neudělám. Nikdo ti nevěří. Co když nejsi ten, za koho se vydáváš? Kdo ví, odkud jsi vůbec přišel... Co když jsi šabnak? Musíme se mít na pozoru před klamem stepních přízraků. Takové věci se tu už staly! Věř mi, bez otázek tě k býkovi nepustí. Všichni si musíme být jistí.
12.Haruspicus: A na co se budou ptát?
13.Abatyše Řádu: Asi na něco o býcích. Co jiného by je zajímalo? Nevím.
14.Haruspicus: Dobrá. Promluvím s nimi.
2.Haruspicus: Ano, to je. Velká.
2.Haruspicus: Nestačilo by ti tolik, kolik mám teď?
3.Abatyše Řádu: Ne! To nestačí! Chceš, abychom se tu nakazili?
4.Haruspicus: To nechci.
4.Haruspicus: Vezměte si jiné léky!
5.Abatyše Řádu: K čemu by nám byly jiné léky? Potřebujeme ty asorbické. Jiné léky jsou určeny proti jiným nemocem. Jsi nějaký natvrdlý a to tvrdíš, že jsi doktor!
6.Haruspicus: Vidím, že nemá cenu se s tebou přít. Tak tedy počkej.
6.Haruspicus: Dobrá. Seženu ti ty nebezpečné tabletky! Ale budeš toho litovat.
2.Haruspicus: Pověz mi, Abatyše, víš, co znamená slovo 'udurg'?
3.Abatyše Řádu: Trochu. Už jsem to někde zahlédla. Znamená to něco opravdu velikého. Že by to byla hora?
4.Haruspicus: Ne.
5.Abatyše Řádu: Nebo samotná země?
6.Haruspicus: To sotva.
7.Abatyše Řádu: Divné… Možná jsou to lidé?
8.Haruspicus: Víš, nebo jen hádáš?
9.Abatyše Řádu: Tak dobře naše písmo tak dobře neznám. Ještě mě ho neučili. Ale vím, že je to něco obrovského nebo velmi důležitého! Ne?
10.Haruspicus: A žije to?
11.Abatyše Řádu: Možná. Vidíš ty rohy?
12.Haruspicus: Kdo by mi mohl říct, co ten symbol znamená?
13.Abatyše Řádu: Jedině hierofant. Je velká škoda, že už v našem městě nezůstal žádný menkhu. Všichni jsou mrtví. A všichni moudří odongové odešli do stepi. Připravují se na důležitou slavnost.
14.Haruspicus: Škoda…