1.Vlad Junior: Nuže, tvůj otec ti zanechal jisté dědictví. Ale moc velké štěstí se na tebe neusmálo. Nebyl to zrovna bohatý člověk.
2.Haruspicus: Nezáleží na tom, kolik peněz mi zanechal. Potřebuji je všechny.
2.Haruspicus: To ne. Byl chudý. Ale moje problémy s tím nemají co dělat.
3.Vlad Junior: Neměl jsem na mysli množství peněz. Tvého otce si ve městě velmi vážili. Podle toho, jak jsem ho znal, si nemyslím, že by to byla jen otázka peněz. Vzato kolem a kolem je to přece dědictví Buraků. Tradice rodu léčitelů říká, že podstata předávání dědictví se odehrává v rovině nemateriální, je to tak?
4.Haruspicus: Asi ano.
5.Vlad Junior: Když už mluvím o tradicích, vždy jsem měl vaši rodinu v úctě. Uznával jsem váš smysl pro povinnost. Pro všechny Buraky je povinnost něčím posvátným, zákonem rodu. A zdá se, že to platí zvláště o splácení dluhů… Oinon, moudrý muž, by nikdy nedopustil, aby zesnulí členové jeho rodiny po sobě zanechali nesplacené dluhy.
6.Haruspicus: Kam tím míříš?
7.Vlad Junior: Když jsem se nad tím zamyslel, uvědomil jsem si, že spolu s cennými znalostmi, vzácnými lektvary, jaké umí vařit váš rod, a materiálními hodnotami zdědíš i zodpovědnost. Velikou zodpovědnost.
8.Haruspicus: Jak to víš?
8.Haruspicus: Jakou zodpovědnost?
9.Vlad Junior: Je to nebezpečná zodpovědnost... Být tebou, dal bych od toho ruce pryč. Vím, že jsi v těžké situaci a ztratil jsi otce... ale přesto by sis měl přijetí toho dědictví dvakrát rozmyslet. Dlouho jsi byl pryč. Mohl bys z té své rodinné truhly vytáhnout na světlo jedovatého hada.
10.Haruspicus: Ne. To není můj styl. Nenechám svého otce odejít do země mrtvých zatíženého břemenem, které ho tak trápilo. Nebojím se přijmout jeho závazky na sebe.
11.Vlad Junior: Přesně to jsem si myslel… Geny se v tobě nezapřou. Jsi skutečně synem svého otce. Ale dej si pozor. Tohle břemeno ti může zlomit vaz.
12.Haruspicus: Co všechno o tom víš, Vlade?
13.Vlad Junior: Jen to, že tohle břemeno včera zlomilo vaz tvému otci. Nevěřím, že v tom má prsty démonický zabiják, kanibalka ze stepi. Nevěřím tomu, ani co by se za nehet vešlo. Zato jsem se doslechl o Isidorově přísaze. Přísaze, kterou musel dodržet, aby neposkvrnil čest rodiny, tedy i tvou vlastní. Požádal tě, abys sem přijel hlavně kvůli ní, ne kvůli tomu, že měl brzy zemřít.
14.Haruspicus: Jsi si tím jistý?
15.Vlad Junior: Ne. Jedná se jen o zlomek toho, co jsem vypozoroval. Víš, umím být vnímavý a dát si jedna a jedna dohromady. Došel jsem k tomu na základě událostí, které se tu odehrály v poslední době. Chválím tvé zásady a odvahu, ale zároveň tě lituji. Promysli si to, než do něčeho spadneš.
16.Haruspicus: Děkuji ti, ale už jsem se rozhodl.
16.Haruspicus: Promyslím si to.
10.Haruspicus: To je upřímně míněná rada?
11.Vlad Junior: Samozřejmě. Jsem dědicem nejbohatší rodiny v okolí. Nemám v této záležitosti žádný zájem. Jenom je mi tě líto. Očekával jsi bohatství, ale namísto toho ti spadl na záda pořádný kámen… a velký problém.
12.Haruspicus: Co všechno o tom víš, Vlade?
13.Vlad Junior: Jen to, že tohle břemeno včera zlomilo vaz tvému otci. Nevěřím, že v tom má prsty démonický zabiják, kanibalka ze stepi. Nevěřím tomu, ani co by se za nehet vešlo. Zato jsem se doslechl o Isidorově přísaze. Přísaze, kterou musel dodržet, aby neposkvrnil čest rodiny, tedy i tvou vlastní. Požádal tě, abys sem přijel hlavně kvůli ní, ne kvůli tomu, že měl brzy zemřít.
14.Haruspicus: Jsi si tím jistý?
15.Vlad Junior: Ne. Jedná se jen o zlomek toho, co jsem vypozoroval. Víš, umím být vnímavý a dát si jedna a jedna dohromady. Došel jsem k tomu na základě událostí, které se tu odehrály v poslední době. Chválím tvé zásady a odvahu, ale zároveň tě lituji. Promysli si to, než do něčeho spadneš.
16.Haruspicus: Děkuji ti, ale už jsem se rozhodl.
16.Haruspicus: Promyslím si to.
6.Haruspicus: To je pravda. V takovém případě by hierofant rodu ztratil své privilegium znát tajemství vědění. Haruspicus s poskvrněným svědomím přestává být Haruspicem. Tak mi to rodiče alespoň kdysi vysvětlovali.
7.Vlad Junior: To je pravda, ale přestože ses tu narodil, příliš dobře se v místních zvycích nevyznáš. Poslali tě do té velké civilizace, když jsi byl ještě malé dítě.
8.Haruspicus: Zdá se, že toho víš více než já. Proč?
9.Vlad Junior: Prostě mě zajímají místní tradice.
10.Haruspicus: Mluvím o osobní zodpovědnosti mého otce. Jak víš, co obsahuje jeho pozůstalost?
11.Vlad Junior: Když jsem se nad tím zamyslel, uvědomil jsem si, že spolu s cennými znalostmi, vzácnými lektvary, jaké umí vařit váš rod, a materiálními hodnotami zdědíš i zodpovědnost. Velikou zodpovědnost.
12.Haruspicus: Jak to víš?
12.Haruspicus: Jakou zodpovědnost?
13.Vlad Junior: Je to nebezpečná zodpovědnost... Být tebou, dal bych od toho ruce pryč. Vím, že jsi v těžké situaci a ztratil jsi otce... ale přesto by sis měl přijetí toho dědictví dvakrát rozmyslet. Dlouho jsi byl pryč. Mohl bys z té své rodinné truhly vytáhnout na světlo jedovatého hada.
14.Haruspicus: Ne. To není můj styl. Nenechám svého otce odejít do země mrtvých zatíženého břemenem, které ho tak trápilo. Nebojím se přijmout jeho závazky na sebe.
15.Vlad Junior: Přesně to jsem si myslel… Geny se v tobě nezapřou. Jsi skutečně synem svého otce. Ale dej si pozor. Tohle břemeno ti může zlomit vaz.
16.Haruspicus: Co všechno o tom víš, Vlade?
17.Vlad Junior: Jen to, že tohle břemeno včera zlomilo vaz tvému otci. Nevěřím, že v tom má prsty démonický zabiják, kanibalka ze stepi. Nevěřím tomu, ani co by se za nehet vešlo. Zato jsem se doslechl o Isidorově přísaze. Přísaze, kterou musel dodržet, aby neposkvrnil čest rodiny, tedy i tvou vlastní. Požádal tě, abys sem přijel hlavně kvůli ní, ne kvůli tomu, že měl brzy zemřít.
18.Haruspicus: Jsi si tím jistý?
19.Vlad Junior: Ne. Jedná se jen o zlomek toho, co jsem vypozoroval. Víš, umím být vnímavý a dát si jedna a jedna dohromady. Došel jsem k tomu na základě událostí, které se tu odehrály v poslední době. Chválím tvé zásady a odvahu, ale zároveň tě lituji. Promysli si to, než do něčeho spadneš.
20.Haruspicus: Děkuji ti, ale už jsem se rozhodl.
20.Haruspicus: Promyslím si to.
14.Haruspicus: To je upřímně míněná rada?
15.Vlad Junior: Samozřejmě. Jsem dědicem nejbohatší rodiny v okolí. Nemám v této záležitosti žádný zájem. Jenom je mi tě líto. Očekával jsi bohatství, ale namísto toho ti spadl na záda pořádný kámen… a velký problém.
16.Haruspicus: Co všechno o tom víš, Vlade?
17.Vlad Junior: Jen to, že tohle břemeno včera zlomilo vaz tvému otci. Nevěřím, že v tom má prsty démonický zabiják, kanibalka ze stepi. Nevěřím tomu, ani co by se za nehet vešlo. Zato jsem se doslechl o Isidorově přísaze. Přísaze, kterou musel dodržet, aby neposkvrnil čest rodiny, tedy i tvou vlastní. Požádal tě, abys sem přijel hlavně kvůli ní, ne kvůli tomu, že měl brzy zemřít.
18.Haruspicus: Jsi si tím jistý?
19.Vlad Junior: Ne. Jedná se jen o zlomek toho, co jsem vypozoroval. Víš, umím být vnímavý a dát si jedna a jedna dohromady. Došel jsem k tomu na základě událostí, které se tu odehrály v poslední době. Chválím tvé zásady a odvahu, ale zároveň tě lituji. Promysli si to, než do něčeho spadneš.
20.Haruspicus: Děkuji ti, ale už jsem se rozhodl.
20.Haruspicus: Promyslím si to.
4.Haruspicus: Jak to víš?
5.Vlad Junior: Nejsme ve velkoměstě. Tady se nic neutají. Měl by sis na to zvyknout. Ze všech tajemství se časem stanou veřejné záležitosti, o kterých se bude horlivě mluvit. Utají se jen to, co nikdo neví. I část utajeného ale nakonec vyplave na povrch. Snad jen tradice stepi dokáží udržet tajemství skutečným tajemstvím.
6.Haruspicus: To rád slyším.
7.Vlad Junior: Když už mluvím o tradicích, vždy jsem měl vaši rodinu v úctě. Uznával jsem váš smysl pro povinnost. Pro všechny Buraky je povinnost něčím posvátným, zákonem rodu. A zdá se, že to platí zvláště o splácení dluhů… Oinon, moudrý muž, by nikdy nedopustil, aby zesnulí členové jeho rodiny po sobě zanechali nesplacené dluhy.
8.Haruspicus: Kam tím míříš?
9.Vlad Junior: Když jsem se nad tím zamyslel, uvědomil jsem si, že spolu s cennými znalostmi, vzácnými lektvary, jaké umí vařit váš rod, a materiálními hodnotami zdědíš i zodpovědnost. Velikou zodpovědnost.
10.Haruspicus: Jak to víš?
10.Haruspicus: Jakou zodpovědnost?
11.Vlad Junior: Je to nebezpečná zodpovědnost... Být tebou, dal bych od toho ruce pryč. Vím, že jsi v těžké situaci a ztratil jsi otce... ale přesto by sis měl přijetí toho dědictví dvakrát rozmyslet. Dlouho jsi byl pryč. Mohl bys z té své rodinné truhly vytáhnout na světlo jedovatého hada.
12.Haruspicus: Ne. To není můj styl. Nenechám svého otce odejít do země mrtvých zatíženého břemenem, které ho tak trápilo. Nebojím se přijmout jeho závazky na sebe.
13.Vlad Junior: Přesně to jsem si myslel… Geny se v tobě nezapřou. Jsi skutečně synem svého otce. Ale dej si pozor. Tohle břemeno ti může zlomit vaz.
14.Haruspicus: Co všechno o tom víš, Vlade?
15.Vlad Junior: Jen to, že tohle břemeno včera zlomilo vaz tvému otci. Nevěřím, že v tom má prsty démonický zabiják, kanibalka ze stepi. Nevěřím tomu, ani co by se za nehet vešlo. Zato jsem se doslechl o Isidorově přísaze. Přísaze, kterou musel dodržet, aby neposkvrnil čest rodiny, tedy i tvou vlastní. Požádal tě, abys sem přijel hlavně kvůli ní, ne kvůli tomu, že měl brzy zemřít.
16.Haruspicus: Jsi si tím jistý?
17.Vlad Junior: Ne. Jedná se jen o zlomek toho, co jsem vypozoroval. Víš, umím být vnímavý a dát si jedna a jedna dohromady. Došel jsem k tomu na základě událostí, které se tu odehrály v poslední době. Chválím tvé zásady a odvahu, ale zároveň tě lituji. Promysli si to, než do něčeho spadneš.
18.Haruspicus: Děkuji ti, ale už jsem se rozhodl.
18.Haruspicus: Promyslím si to.
12.Haruspicus: To je upřímně míněná rada?
13.Vlad Junior: Samozřejmě. Jsem dědicem nejbohatší rodiny v okolí. Nemám v této záležitosti žádný zájem. Jenom je mi tě líto. Očekával jsi bohatství, ale namísto toho ti spadl na záda pořádný kámen… a velký problém.
14.Haruspicus: Co všechno o tom víš, Vlade?
15.Vlad Junior: Jen to, že tohle břemeno včera zlomilo vaz tvému otci. Nevěřím, že v tom má prsty démonický zabiják, kanibalka ze stepi. Nevěřím tomu, ani co by se za nehet vešlo. Zato jsem se doslechl o Isidorově přísaze. Přísaze, kterou musel dodržet, aby neposkvrnil čest rodiny, tedy i tvou vlastní. Požádal tě, abys sem přijel hlavně kvůli ní, ne kvůli tomu, že měl brzy zemřít.
16.Haruspicus: Jsi si tím jistý?
17.Vlad Junior: Ne. Jedná se jen o zlomek toho, co jsem vypozoroval. Víš, umím být vnímavý a dát si jedna a jedna dohromady. Došel jsem k tomu na základě událostí, které se tu odehrály v poslední době. Chválím tvé zásady a odvahu, ale zároveň tě lituji. Promysli si to, než do něčeho spadneš.
18.Haruspicus: Děkuji ti, ale už jsem se rozhodl.
18.Haruspicus: Promyslím si to.
8.Haruspicus: To je pravda. V takovém případě by hierofant rodu ztratil své privilegium znát tajemství vědění. Haruspicus s poskvrněným svědomím přestává být Haruspicem. Tak mi to rodiče alespoň kdysi vysvětlovali.
9.Vlad Junior: To je pravda, ale přestože ses tu narodil, příliš dobře se v místních zvycích nevyznáš. Poslali tě do té velké civilizace, když jsi byl ještě malé dítě.
10.Haruspicus: Zdá se, že toho víš více než já. Proč?
11.Vlad Junior: Prostě mě zajímají místní tradice.
12.Haruspicus: Mluvím o osobní zodpovědnosti mého otce. Jak víš, co obsahuje jeho pozůstalost?
13.Vlad Junior: Když jsem se nad tím zamyslel, uvědomil jsem si, že spolu s cennými znalostmi, vzácnými lektvary, jaké umí vařit váš rod, a materiálními hodnotami zdědíš i zodpovědnost. Velikou zodpovědnost.
14.Haruspicus: Jak to víš?
14.Haruspicus: Jakou zodpovědnost?
15.Vlad Junior: Je to nebezpečná zodpovědnost... Být tebou, dal bych od toho ruce pryč. Vím, že jsi v těžké situaci a ztratil jsi otce... ale přesto by sis měl přijetí toho dědictví dvakrát rozmyslet. Dlouho jsi byl pryč. Mohl bys z té své rodinné truhly vytáhnout na světlo jedovatého hada.
16.Haruspicus: Ne. To není můj styl. Nenechám svého otce odejít do země mrtvých zatíženého břemenem, které ho tak trápilo. Nebojím se přijmout jeho závazky na sebe.
17.Vlad Junior: Přesně to jsem si myslel… Geny se v tobě nezapřou. Jsi skutečně synem svého otce. Ale dej si pozor. Tohle břemeno ti může zlomit vaz.
18.Haruspicus: Co všechno o tom víš, Vlade?
19.Vlad Junior: Jen to, že tohle břemeno včera zlomilo vaz tvému otci. Nevěřím, že v tom má prsty démonický zabiják, kanibalka ze stepi. Nevěřím tomu, ani co by se za nehet vešlo. Zato jsem se doslechl o Isidorově přísaze. Přísaze, kterou musel dodržet, aby neposkvrnil čest rodiny, tedy i tvou vlastní. Požádal tě, abys sem přijel hlavně kvůli ní, ne kvůli tomu, že měl brzy zemřít.
20.Haruspicus: Jsi si tím jistý?
21.Vlad Junior: Ne. Jedná se jen o zlomek toho, co jsem vypozoroval. Víš, umím být vnímavý a dát si jedna a jedna dohromady. Došel jsem k tomu na základě událostí, které se tu odehrály v poslední době. Chválím tvé zásady a odvahu, ale zároveň tě lituji. Promysli si to, než do něčeho spadneš.
22.Haruspicus: Děkuji ti, ale už jsem se rozhodl.
22.Haruspicus: Promyslím si to.
16.Haruspicus: To je upřímně míněná rada?
17.Vlad Junior: Samozřejmě. Jsem dědicem nejbohatší rodiny v okolí. Nemám v této záležitosti žádný zájem. Jenom je mi tě líto. Očekával jsi bohatství, ale namísto toho ti spadl na záda pořádný kámen… a velký problém.
18.Haruspicus: Co všechno o tom víš, Vlade?
19.Vlad Junior: Jen to, že tohle břemeno včera zlomilo vaz tvému otci. Nevěřím, že v tom má prsty démonický zabiják, kanibalka ze stepi. Nevěřím tomu, ani co by se za nehet vešlo. Zato jsem se doslechl o Isidorově přísaze. Přísaze, kterou musel dodržet, aby neposkvrnil čest rodiny, tedy i tvou vlastní. Požádal tě, abys sem přijel hlavně kvůli ní, ne kvůli tomu, že měl brzy zemřít.
20.Haruspicus: Jsi si tím jistý?
21.Vlad Junior: Ne. Jedná se jen o zlomek toho, co jsem vypozoroval. Víš, umím být vnímavý a dát si jedna a jedna dohromady. Došel jsem k tomu na základě událostí, které se tu odehrály v poslední době. Chválím tvé zásady a odvahu, ale zároveň tě lituji. Promysli si to, než do něčeho spadneš.
22.Haruspicus: Děkuji ti, ale už jsem se rozhodl.
22.Haruspicus: Promyslím si to.
1.Vlad Junior: Na mě se můžeš kdykoliv spolehnout, Buraku.
2.Haruspicus: Kde najdu nějaké vybavení?
3.Vlad Junior: Sháníš vybavení? Obchodníci ti asi odmítají cokoliv prodat, že? No, jedno řešení by se našlo. Požádej o pomoc Gryfa. Řekni mu své jméno a ať se propadnu, jestli se k tobě nebude chovat s náležitou úctou.
4.Haruspicus: A Gryf je kdo?
5.Vlad Junior: Král zlodějů, pašerák, ilegální výrobce špatného twyrinu. Jednoduše řečeno zločinec. Ale věci nebývají tak jednoduché. Gryf má své vlastní zásady... a někdy bývá užitečný. Například ve tvém případě.
6.Haruspicus: Kde se skrývá?
7.Vlad Junior: Jeho doupě leží v severní části skladišť. Ovšem dej si pozor, ať se nezamotáš do nějaké rvačky. Potlouká se tam různá loupeživá sebranka.
8.Haruspicus: Na mě si jen tak nikdo nepřijde, dokážu se bránit.
4.Haruspicus: Už jsme se setkali.
5.Vlad Junior: Tak běž a podívej se, co má za zboží. Nezáleží na tom, co sháníš. Seženeš u něj všechno, od pušek po starožitnosti. Harampádí i užitečné věci.
6.Haruspicus: Díky za radu.
2.Haruspicus: Až nadejde ten správný čas, požádám tě o laskavost.
1.Vlad Junior: Mistře Buraku! Přichystali jsme pro tebe ten úkryt.
2.Haruspicus: V pravý čas.
2.Haruspicus: Je to nutné?
3.Vlad Junior: Nesmíš si myslet, že ti odepíráme přístřeší v našem vlastním domě. Rádi bychom tě tam nechali. Já a má sestra jsme otce přesvědčili, že v 'Železném hnízdě' se budeš cítít jako v pevnosti. Jenže naši nepřátelé mají dlouhé prsty a nebylo by rozumné tě vystavovat nebezpečí. Nejlepší obranou je skrýt se.
4.Haruspicus: Co je to za úkryt?
5.Vlad Junior: Tajná laboratoř tvého otce. Není to zrovna okázalé místo, ale zvědavé oči tě tam nikdy obtěžovat nebudou... Nevím... ehmmm... jaké překážky si pro tebe přichystal tvůj osud, ale pokud se má naplnit byť jen desetina Kateřinina proroctví, budeš potřebovat nějaké osamělé tajné místo.
6.Haruspicus: Přesně tak.
6.Haruspicus: Bez problémů. Kdyby se mi začalo stýskat, společnost si seženu.
7.Vlad Junior: Kromě toho mě navštívil doktor Dankovský. V poslední době ti věnuje hodně pozornosti. Oznámil mi, že k vaření lektvarů by se ti hodila destilační aparatura tvého otce. Takže ti laboratoř bude dokonale vyhovovat. Aparatura patří k jejímu vybavení.
8.Haruspicus: Je to stejná aparatura, jakou používal můj otec?
9.Vlad Junior: Ano. Vařil tam často twyrinové lektvary. Ta bylina má neobyčejné vlastnosti. Cítíš ten kořeněný nádech ovzduší? To je právě twyre, v tomto období rozkvétá. Navíc v celé zemi skoro nikde jinde neroste. A pokud se aparaturu naučíš používat správně, můžeš vyrobit… no, však na to sám brzy přijdeš.
10.Haruspicus: Počkej. To znamená, že lidé vědí, že Isidor měl svou laboratoř. Takže tohle místo znají, je to tak?
11.Vlad Junior: No, vědí o něm... Nevím, jestli si tu Isidor vodil studenty nebo i… emm… cizince… jak ho tak znám, nelze to vyloučit. Ale jinak myslím, že nemají ponětí, kde přesně Isidor své výzkumy prováděl. Dozvěděl jsem se o poloze laboratoře jen náhodou, takže ukrytá je dobře.
12.Haruspicus: Dobrá, tak mi ji ukaž.
12.Haruspicus: Doufám, že tam nenarazíme na stráže.
10.Haruspicus: Aspoň budu pracovat s větší chutí. Sbohem.
8.Haruspicus: Dankovský? Co ten tu sakra chce?
9.Vlad Junior: Co je? Štve tě, že se tak motá kolem tvých vlastních záležitostí? Předpokládám, že vlastní i některé z Isidorových dokumentů. Nezapomeň, že se spřátelil se Saburovem. Cokoliv jeho lidé našli při ohledání místa činu, skončilo nakonec u toho doktora.
10.Haruspicus: Pěkně si to zařídil. To by mě zajímalo, jestli z mého dědictví nakonec vůbec něco zbude…
11.Vlad Junior: I kdybys zdědil pouze otcovu aparaturu, mohl bys díky ní vydělat kupu zlata.
12.Haruspicus: Vážně?
13.Vlad Junior: Ano. Vařil tam často twyrinové lektvary. Ta bylina má neobyčejné vlastnosti. Cítíš ten kořeněný nádech ovzduší? To je právě twyre, v tomto období rozkvétá. Navíc v celé zemi skoro nikde jinde neroste. A pokud se aparaturu naučíš používat správně, můžeš vyrobit… no, však na to sám brzy přijdeš.
14.Haruspicus: Počkej. To znamená, že lidé vědí, že Isidor měl svou laboratoř. Takže tohle místo znají, je to tak?
15.Vlad Junior: No, vědí o něm... Nevím, jestli si tu Isidor vodil studenty nebo i… emm… cizince… jak ho tak znám, nelze to vyloučit. Ale jinak myslím, že nemají ponětí, kde přesně Isidor své výzkumy prováděl. Dozvěděl jsem se o poloze laboratoře jen náhodou, takže ukrytá je dobře.
16.Haruspicus: Dobrá, tak mi ji ukaž.
16.Haruspicus: Doufám, že tam nenarazíme na stráže.
14.Haruspicus: Aspoň budu pracovat s větší chutí. Sbohem.
4.Haruspicus: Co to je za nepřátele?
5.Vlad Junior: Cože? No přece Saburovova rodina! Nebo to ještě nevíš? Měl by sis o tom promluvit s mým otcem, ten ti poví více o svém korunovaném kolegovi, a co je důležitější, poví ti také o jeho vyšinuté ženě Kateřině. Mou povinností je ukázat ti tvůj domov.
6.Haruspicus: Tak do toho.
7.Vlad Junior: Tajná laboratoř tvého otce. Není to zrovna okázalé místo, ale zvědavé oči tě tam nikdy obtěžovat nebudou... Nevím... ehmmm... jaké překážky si pro tebe přichystal tvůj osud, ale pokud se má naplnit byť jen desetina Kateřinina proroctví, budeš potřebovat nějaké osamělé tajné místo.
8.Haruspicus: Přesně tak.
8.Haruspicus: Bez problémů. Kdyby se mi začalo stýskat, společnost si seženu.
9.Vlad Junior: Kromě toho mě navštívil doktor Dankovský. V poslední době ti věnuje hodně pozornosti. Oznámil mi, že k vaření lektvarů by se ti hodila destilační aparatura tvého otce. Takže ti laboratoř bude dokonale vyhovovat. Aparatura patří k jejímu vybavení.
10.Haruspicus: Je to stejná aparatura, jakou používal můj otec?
11.Vlad Junior: Ano. Vařil tam často twyrinové lektvary. Ta bylina má neobyčejné vlastnosti. Cítíš ten kořeněný nádech ovzduší? To je právě twyre, v tomto období rozkvétá. Navíc v celé zemi skoro nikde jinde neroste. A pokud se aparaturu naučíš používat správně, můžeš vyrobit… no, však na to sám brzy přijdeš.
12.Haruspicus: Počkej. To znamená, že lidé vědí, že Isidor měl svou laboratoř. Takže tohle místo znají, je to tak?
13.Vlad Junior: No, vědí o něm... Nevím, jestli si tu Isidor vodil studenty nebo i… emm… cizince… jak ho tak znám, nelze to vyloučit. Ale jinak myslím, že nemají ponětí, kde přesně Isidor své výzkumy prováděl. Dozvěděl jsem se o poloze laboratoře jen náhodou, takže ukrytá je dobře.
14.Haruspicus: Dobrá, tak mi ji ukaž.
14.Haruspicus: Doufám, že tam nenarazíme na stráže.
12.Haruspicus: Aspoň budu pracovat s větší chutí. Sbohem.
10.Haruspicus: Dankovský? Co ten tu sakra chce?
11.Vlad Junior: Co je? Štve tě, že se tak motá kolem tvých vlastních záležitostí? Předpokládám, že vlastní i některé z Isidorových dokumentů. Nezapomeň, že se spřátelil se Saburovem. Cokoliv jeho lidé našli při ohledání místa činu, skončilo nakonec u toho doktora.
12.Haruspicus: Pěkně si to zařídil. To by mě zajímalo, jestli z mého dědictví nakonec vůbec něco zbude…
13.Vlad Junior: I kdybys zdědil pouze otcovu aparaturu, mohl bys díky ní vydělat kupu zlata.
14.Haruspicus: Vážně?
15.Vlad Junior: Ano. Vařil tam často twyrinové lektvary. Ta bylina má neobyčejné vlastnosti. Cítíš ten kořeněný nádech ovzduší? To je právě twyre, v tomto období rozkvétá. Navíc v celé zemi skoro nikde jinde neroste. A pokud se aparaturu naučíš používat správně, můžeš vyrobit… no, však na to sám brzy přijdeš.
16.Haruspicus: Počkej. To znamená, že lidé vědí, že Isidor měl svou laboratoř. Takže tohle místo znají, je to tak?
17.Vlad Junior: No, vědí o něm... Nevím, jestli si tu Isidor vodil studenty nebo i… emm… cizince… jak ho tak znám, nelze to vyloučit. Ale jinak myslím, že nemají ponětí, kde přesně Isidor své výzkumy prováděl. Dozvěděl jsem se o poloze laboratoře jen náhodou, takže ukrytá je dobře.
18.Haruspicus: Dobrá, tak mi ji ukaž.
18.Haruspicus: Doufám, že tam nenarazíme na stráže.
16.Haruspicus: Aspoň budu pracovat s větší chutí. Sbohem.
1.Vlad Junior: Z celého srdce ti přeji úspěch, mistře Buraku!
2.Haruspicus: Kde se tu dá sehnat twyre?
3.Vlad Junior: Letos byla slušná nadúroda twyru, takže si ho můžeš klidně nasbírat. Dokonce ani staří lidé si na tak bohatý rok nevzpomínají… Nicméně to zabere dost času. Profesionálnímu sběrači trvá obvykle celý den, než nasbírá pět nebo šest rostlinek. Letos ale lze nasbírat za den až padesát!
4.Haruspicus: Takže existují profesionální sběrači, že?
5.Vlad Junior: Jistě. Je to práce jako každá jiná. Lidé jí zasvěcují své životy. Pečují o twyre, jak nejlépe dovedou… Magie stepi umí urychlit růst rostlin. Země pustí ze svého lůna více bylin na povrch. Takže lidé o twyre pečují, zahřívají ho, oslovují ho jmény, našeptávají mu, aby vyrostl, zpívají mu... Připomíná to starobylý obřad, ale má to svůj význam! Přináší to své ovoce!
6.Haruspicus: Jak najdu sběrače?
7.Vlad Junior: Ve stepi narazíš tu a tam na jejich chýše. Nejbližší je v Zemi na jihozápad od Bran žalu. Nemají strach, že by je tam někdo hledal... Ti, co se potloukají po Kamenném dvoře a po stepi za nádražím mají své přístřešky schované lépe. Nejlepší bude, když se stavíš za sběračem, který se usadil poblíž Bran žalu.
8.Haruspicus: Doufám, že to není moc daleko od města?
9.Vlad Junior: Myslíš sběračova chýše? Ta leží někde mezi Branami žalu a hřbitovem. Je to na samém okraji stepi.
10.Haruspicus: Tak to najdu snadno.
8.Haruspicus: Čemu říkáte Brány žalu?
9.Vlad Junior: No... tak se nazývá místo, kudy vede cesta, po které se z Jatek do továrny převážejí mrtví býci.
10.Haruspicus: Kde to je?
11.Vlad Junior: Myslíš sběračova chýše? Ta leží někde mezi Branami žalu a hřbitovem. Je to na samém okraji stepi.
12.Haruspicus: Tak to najdu snadno.
4.Haruspicus: Dobrá, nasbírám si je.
5.Vlad Junior: Tak to musí vyrazit do stepi. Doporučuji ti na jihozápad od Katedrály, na jih od nádraží a na jihojihozápad od Jatek. Každodenní návštěvy mají svůj smysl. Dnes třeba nic nenajdeš, ale zítra už můžou být rostlinky vzrostlé.
6.Haruspicus: Dobrá. Díky za radu.
2.Haruspicus: Děkuji.
1.Vlad Junior: Už jsi mluvil s mým otcem? Chce se s tebou setkat. Má to co dělat s tou tvou záležitostí a.. tvou bezpečností.
2.Haruspicus: A co mi můžeš říct ty?
3.Vlad Junior: Nejdřív prosím vyhledej mého otce. Neuraz se, ale jako jeho syn se musím řídit jeho vůlí. V naší rodině se poslušnost stala velmi striktní tradici. To, co ti chce říct můj otec, má přednost. Moje sdělení může počkat.
4.Haruspicus: Dobrá, ať je tedy po tvém.
2.Haruspicus: Neboj se. Už se za ním chystám.
1.Vlad Junior: Pojď blíž. Vidíš? Dělníci přestali pracovat v tu nejnevhodnější chvíli.
2.Haruspicus: Co se stalo?
3.Vlad Junior: Při kopání té studny se pod dělníky propadla země. Když slezli do vyhloubené jámy, objevili tam nějaký otvor. Když zkoušeli kopat dál, zjistili, že navrtali strop nějaké podivné jeskyně. A podle všeho tvoří její podloží nějaký tvrdý materiál, přes který se nedokázali prokopat.
4.Haruspicus: Co je to za jeskyni?
5.Vlad Junior: Těžko říct. Je to nějaký komplex chodeb. Nikdo ho ještě celý neprozkoumal. Dělníci tvrdili, že tam odněkud musí vycházet světlo, protože tam zahlédli nějakou slabě osvětlenou chodbu. A prý zaslechli tlumený zpěv. Což je naprostý nesmysl... Kdo by mohl žít v podzemí, bez vzduchu, bez ničeho? Spíše se jim tam dole zatočila hlava nebo si to vymysleli, líné kůže... Teď se nechtějí vrátit dolů ani za truhlu zlata. Zbabělci. Nakonec přijdou s tím, že se jedná o nějakou svatokrádež.
6.Haruspicus: Proč?
7.Vlad Junior: Ze stejného důvodu, proč ti nedoporučili pitvat mrtvoly... Tentokrát jsme nedovoleně a hrubě rozpitvali tělo samotné země. Objev té jeskyně jim zřejmě připomněl, že Matka Boddho je rovněž živá bytost. Asi se bojí trestu za znesvěcení jejího těla. Snad si taky nemyslíš, že ta jeskyně je nějaký její.. žaludek?
8.Haruspicus: Ne, ale zjistím to.
8.Haruspicus: Jistě, že ne. Takový nesmysl! Je to součást její sítě cév!
9.Vlad Junior: Pokud se tam dolů vydáš a zjistíš, co je to zač, odměním tě.
10.Haruspicus: Hmm, kolik nabízíš za takovou expedici?
11.Vlad Junior: Dvacet tisíc. To je vše, co ti mohu dnes nabídnout. Myslím, že je to velmi slušná cena. Přihodím ti k tomu dva recepty navíc. Koupil jsem je, když Červivci vraždili ve svých řadách zrádce.
12.Haruspicus: Dohodnuto.
12.Haruspicus: Ne, to je málo.
10.Haruspicus: Udělám to jen tak. Jen ze zvědavosti.
6.Haruspicus: Možná…
7.Vlad Junior: Pokud se tam dolů vydáš a zjistíš, co je to zač, odměním tě.
8.Haruspicus: Hmm, kolik nabízíš za takovou expedici?
9.Vlad Junior: Dvacet tisíc. To je vše, co ti mohu dnes nabídnout. Myslím, že je to velmi slušná cena. Přihodím ti k tomu dva recepty navíc. Koupil jsem je, když Červivci vraždili ve svých řadách zrádce.
10.Haruspicus: Dohodnuto.
10.Haruspicus: Ne, to je málo.
8.Haruspicus: Udělám to jen tak. Jen ze zvědavosti.
4.Haruspicus: Ani jsem netušil, že se něco takového stává…
5.Vlad Junior: Stává a při mnoha příležitostech. Tohle není poprvé, kdy se tady pokusili vykopat studnu. Ze země nevytryskla jediná kapka vody. Někteří v tom viděli znamení, že Matka Boddho si něco takového nepřeje. Jiní tvrdili, že pod městem není nic než velká vrstva písku nebo čediče... Na tohle téma si vymysleli spoustu hypotéz. Ale já mám jiné vysvětlení...
6.Haruspicus: Co je tam uvnitř?
7.Vlad Junior: Těžko říct. Je to nějaký komplex chodeb. Nikdo ho ještě celý neprozkoumal. Dělníci tvrdili, že tam odněkud musí vycházet světlo, protože tam zahlédli nějakou slabě osvětlenou chodbu. A prý zaslechli tlumený zpěv. Což je naprostý nesmysl... Kdo by mohl žít v podzemí, bez vzduchu, bez ničeho? Spíše se jim tam dole zatočila hlava nebo si to vymysleli, líné kůže... Teď se nechtějí vrátit dolů ani za truhlu zlata. Zbabělci. Nakonec přijdou s tím, že se jedná o nějakou svatokrádež.
8.Haruspicus: Proč?
9.Vlad Junior: Ze stejného důvodu, proč ti nedoporučili pitvat mrtvoly... Tentokrát jsme nedovoleně a hrubě rozpitvali tělo samotné země. Objev té jeskyně jim zřejmě připomněl, že Matka Boddho je rovněž živá bytost. Asi se bojí trestu za znesvěcení jejího těla. Snad si taky nemyslíš, že ta jeskyně je nějaký její.. žaludek?
10.Haruspicus: Ne, ale zjistím to.
10.Haruspicus: Jistě, že ne. Takový nesmysl! Je to součást její sítě cév!
11.Vlad Junior: Pokud se tam dolů vydáš a zjistíš, co je to zač, odměním tě.
12.Haruspicus: Hmm, kolik nabízíš za takovou expedici?
13.Vlad Junior: Dvacet tisíc. To je vše, co ti mohu dnes nabídnout. Myslím, že je to velmi slušná cena. Přihodím ti k tomu dva recepty navíc. Koupil jsem je, když Červivci vraždili ve svých řadách zrádce.
14.Haruspicus: Dohodnuto.
14.Haruspicus: Ne, to je málo.
12.Haruspicus: Udělám to jen tak. Jen ze zvědavosti.
8.Haruspicus: Možná…
9.Vlad Junior: Pokud se tam dolů vydáš a zjistíš, co je to zač, odměním tě.
10.Haruspicus: Hmm, kolik nabízíš za takovou expedici?
11.Vlad Junior: Dvacet tisíc. To je vše, co ti mohu dnes nabídnout. Myslím, že je to velmi slušná cena. Přihodím ti k tomu dva recepty navíc. Koupil jsem je, když Červivci vraždili ve svých řadách zrádce.
12.Haruspicus: Dohodnuto.
12.Haruspicus: Ne, to je málo.
10.Haruspicus: Udělám to jen tak. Jen ze zvědavosti.
1.Vlad Junior: Kdybych netrpěl klaustrofobií, zjistil bych to sám…
2.Haruspicus: I mě zajímá, co tam dole vlastně je. Půjdu to zjistit.
3.Vlad Junior: To budeš velice laskav... A jestli chceš, mohu ti tvou námahu oplatit trochou peněz.
4.Haruspicus: Zaprvé potřebuji čtrnáct tisíc. Na zbraně. A taky lampu a dostatek petroleje.
5.Vlad Junior: Žádný problém.
6.Haruspicus: Byl bych radši, kdybys mi to sehnal hned teď.
4.Haruspicus: Potřebuji všechno, co by se mi mohlo hodit.
2.Haruspicus: Sešel jsem dolů a jak vidíš, vyšel jsem druhou stranou.
3.Vlad Junior: Gratuluji. Takže, co jsi zjistil?
4.Haruspicus: Je to důl. Vykopal ho tam někdo z městského divadla.
4.Haruspicus: Je to jeskyně, kterou vykopali už před mnoha lety. Co mě ale zvlášť upoutalo, je její dno. Jako by ani nepocházelo odtud, nevypadá jako žádná zdejší hornina... Nevím, co si o tom myslet...
5.Vlad Junior: Kdo by takovou jeskyni kopal? A proč?
6.Haruspicus: Setkal jsem se tam dole s nějakým divným tvorem, ale stále tomu nerozumím. Možná to byla jen halucinace.
7.Vlad Junior: A nevypadal ten tvor náhodou jako krysa, velká jako člověk?
8.Haruspicus: Přesně... Ty víš, co je zač?
9.Vlad Junior: …Zajímavé. Velice zajímavé. Myslím si, že to, co jsi viděl, byla iluze. Velmi přesvědčivá iluze. Někdo nebo něco tímhle kouzlem očarovává více lidí… Stal ses obětí hypnózy. Co ti to stvoření řeklo?
10.Haruspicus: Povídalo mi něco o mém otci. Moc jsem tomu nerozuměl.
11.Vlad Junior: No... Tady máš odměnu za svou statečnost, mistře Buraku. Děkuji ti.
12.Haruspicus: Podnítil jsi mou zvědavost.
10.Haruspicus: Počkej, kdo umí vyčarovat takové iluze?
11.Vlad Junior: No… To vlastně nikdo přesně neví. Někteří říkají, že krysy. Víš, zdejší krysy jsou jiné, než z velkých měst. Moc stepi je změnila, mohou být mnohem chytřejší, než tušíme... Jiní říkají, že je to kouzlo Matky země. Výpary Suok... Ani jednomu ale nevěřím... Faktem je, že touto halucinací trpí i lidé ve městě. Říkají tomu Krysí prorok.
12.Haruspicus: Nemůžu to dostat z hlavy... Co mi to vlastně povídal...
13.Vlad Junior: No... Tady máš odměnu za svou statečnost, mistře Buraku. Děkuji ti.
14.Haruspicus: Podnítil jsi mou zvědavost.
6.Haruspicus: Nevím. Nic tam dole není.
7.Vlad Junior: No... Tady máš odměnu za svou statečnost, mistře Buraku. Děkuji ti.
8.Haruspicus: Podnítil jsi mou zvědavost.
2.Haruspicus: Soucítím s tebou.
1.Vlad Junior: Já vím, kdo jsi. Ty jsi Artemij Burak, že? Jaké štěstí. Doufali jsme ve tvou pomoc.
2.Haruspicus: Odkud mě znáš?
3.Vlad Junior: Já jsem Vlad Olgimský. Ale jsem ten mladší. Můžeš mi říkat Vlade Juniore. Tedy než trochu zestárnu… Doufám, že to nebude moc brzy. Vážil-li sis svého otce stejně, jako já si vážím svého, pak bych ti chtěl vyjádřit upřímnou soustrast nad tvou ztrátou. Očekávali jsme tě.
4.Haruspicus: Děkuji ti.
2.Haruspicus: To záleží.
3.Vlad Junior: Naše rodina má…velké plány. První z nich je spojen s pozůstalostí po tvém otci.
4.Haruspicus: Doufám, že se vaše plány kryjí s těmi mými.
1.Vlad Junior: Nečekal jsem tě... Ale rád tě vidím.
2.Haruspicus: Chci sestoupit do studny.
3.Vlad Junior: Do studny? Můžu vědět proč?
4.Haruspicus: Osobní zájmy.
4.Haruspicus: Chci se na něco zeptat mluvící krysy.
5.Vlad Junior: Hmmm… Chápu. No, pokud budeš potřebovat lano, řekni, ale nečekej, že tam za tebou polezu a budu ti pomáhat.
6.Haruspicus: Bez obav. Zvládnu to.
2.Haruspicus: Nebudu tam dlouho.
1.Vlad Junior: Vidíš, co se stalo?
2.Haruspicus: Ne... Jenom ta studna je najednou plná. Proč?
2.Haruspicus: Nevidím nic. Co se stalo?
3.Vlad Junior: To je dlouhá smutná historie. Nějaká banda vyvrhelů se vloupala do domů v jedné z uzavřených čtvrtí. Když se snažili uprchnout se svým lupem, narazili na nečekaný odpor místních lidí. Bylo to od nich dost odvážné. No a potom přispěchaly na pomoc i městské hlídky. Nicméně to není až tak podstatné...
4.Haruspicus: Pořád nechápu...
4.Haruspicus: Tihle banditi lezou na nervy všem!
5.Vlad Junior: Bandité vytáhli zbraně a při útěku se kryli palbou. Zabili dva své pronásledovatele a když přelézali z jednoho dvora do druhého, nějak se přes střechy dostali až sem. Jeden z nich si vzpomněl na mou studnu...
6.Haruspicus: Možná byl mezi nimi někdo z dělníků, co ji kopali...
6.Haruspicus: Neumím lézt po střechách a potrubí.
7.Vlad Junior: Přesně tak. Čteš mi myšlenky... Rozzuření lidé je nechtěli pronásledovat po střeše a tak obíhali domy, aby se vyhnuli překážkám. Lupiči tady vyrazili dveře, hodili do studny svůj lup a rychle se spustili dolů, protože jejich pronásledovatelé už obklíčili dům a zuřivě bušili na dveře.
8.Haruspicus: Co se stalo pak?
9.Vlad Junior: Když se rozzuřený dav prolomil dovnitř, viděli, jak se spouští do studny poslední z lupičů. Toho ještě stihli zabít, ale ostatní jim unikli dolů. A pak dostali skvělý nápad.
10.Haruspicus: Napustit studnu.
11.Vlad Junior: Přesně tak. Ti počestní lidé se rozhodli lupiče pohřbít zaživa. A jak vidíš, tak se jim to povedlo. Nicméně ztráta mojí studny mě ani tak nemrzí. Stejně byla skoro pořád vyschlá... Ale přišel jsem o něco jiného.
12.Haruspicus: O co?
13.Vlad Junior: Na okraji studny jsem si položil své poznámky... Zajímají mě tradice lidí ze stepi, jejich zvyky a způsob života. Shromažďoval jsem je po mnoho let. A přede mnou je shromažďovali... jiní. Ty poznámky obsahují nesmírně cenné poznatky. Pro mě mají ohromnou cenu. Najdi mi je!
14.Haruspicus: Shodili je do studny?
14.Haruspicus: Takže chceš, abych se vydal dolů a našel je?
15.Vlad Junior: Ano! Myslím, že poblíž divadla se nachází tajný vchod, kudy se dostat do podzemí. Cokoliv u těch lupičů najdeš, si můžeš nechat. Mě zajímají jen mé zápisky. Odměním tě, čím si jen budeš přát. Ty poznámky pro mě mají nevyčíslitelnou hodnotu. Už jen těch padesát dva receptů s twyrinem a popis stepního Rituálu hlav, to je něco unikátního...
16.Haruspicus: Dobrá. Pokusím se.
16.Haruspicus: Asi to byl osud. Znalosti stepních tradic by neměly opouštět svou rodnou zemi. Asi si je země vzala zpátky...
8.Haruspicus: Odkud to víš?
9.Vlad Junior: Od pronásledovatelů. Kéž by se na to vykašlali a nechali je utéct!
10.Haruspicus: Proč?
11.Vlad Junior: Když se rozzuřený dav prolomil dovnitř, viděli, jak se spouští do studny poslední z lupičů. Toho ještě stihli zabít, ale ostatní jim unikli dolů. A pak dostali skvělý nápad.
12.Haruspicus: Napustit studnu.
13.Vlad Junior: Přesně tak. Ti počestní lidé se rozhodli lupiče pohřbít zaživa. A jak vidíš, tak se jim to povedlo. Nicméně ztráta mojí studny mě ani tak nemrzí. Stejně byla skoro pořád vyschlá... Ale přišel jsem o něco jiného.
14.Haruspicus: O co?
15.Vlad Junior: Na okraji studny jsem si položil své poznámky... Zajímají mě tradice lidí ze stepi, jejich zvyky a způsob života. Shromažďoval jsem je po mnoho let. A přede mnou je shromažďovali... jiní. Ty poznámky obsahují nesmírně cenné poznatky. Pro mě mají ohromnou cenu. Najdi mi je!
16.Haruspicus: Shodili je do studny?
16.Haruspicus: Takže chceš, abych se vydal dolů a našel je?
17.Vlad Junior: Ano! Myslím, že poblíž divadla se nachází tajný vchod, kudy se dostat do podzemí. Cokoliv u těch lupičů najdeš, si můžeš nechat. Mě zajímají jen mé zápisky. Odměním tě, čím si jen budeš přát. Ty poznámky pro mě mají nevyčíslitelnou hodnotu. Už jen těch padesát dva receptů s twyrinem a popis stepního Rituálu hlav, to je něco unikátního...
18.Haruspicus: Dobrá. Pokusím se.
18.Haruspicus: Asi to byl osud. Znalosti stepních tradic by neměly opouštět svou rodnou zemi. Asi si je země vzala zpátky...
1.Vlad Junior: Nakonec z toho byl velmi ošklivý incident...
2.Haruspicus: Hmm, uvidím, co se dá dělat.
3.Vlad Junior: Opravdu?! Takže nakonec souhlasíš, že sestoupíš dolů... Hlavně tě prosím, nejdůležitější je, abys našel ty poznámky. Možná už jsou pohřbeny někde pod sutinami! Prohledej to tam pečlivě. Podívej se i pod sutiny.
4.Haruspicus: Podívám se.
2.Haruspicus: Mohlo to být horší.
2.Haruspicus: Hledal jsi tohle?
3.Vlad Junior: To je všechno, cos tam našel?
4.Haruspicus: Našel jsem tam i ty bastardy. Sotva jsem přežil.
5.Vlad Junior: Slíbil jsem, že tě dobře odměním. A své slovo dodržím.
6.Haruspicus: To jsem rád.
6.Haruspicus: To není nutné. Peníze si od tebe nevezmu.
4.Haruspicus: Myslel jsem, že jsme měli dohodu, že vše, co najdu, si mohu nechat.
5.Vlad Junior: Ah, jistě. Všechny důležité věci, které jsem potřeboval, jsou tady.
6.Haruspicus: Takže jsme si kvit?
7.Vlad Junior: Slíbil jsem, že tě dobře odměním. A své slovo dodržím.
8.Haruspicus: To jsem rád.
8.Haruspicus: To není nutné. Peníze si od tebe nevezmu.
1.Vlad Junior: Odcházím, Buraku.
2.Haruspicus: Jen jestli ti to dovolím.
2.Haruspicus: Takže tvého otce odsoudili za tvůj zločin?
3.Vlad Junior: Už mi to nepřipomínej. Dost.
4.Haruspicus: Jak s něčím takovým budeš žít?
5.Vlad Junior: Jak myslíš?
6.Haruspicus: Proč se ptáš mě?
7.Vlad Junior: Nejsem hlupák. Vidím, kam tím míříš. Všichni, kdo to přežijou, tě budou mít za svého spasitele. Řád kvůli oběti a obyvatelé za všelék. Pokud v konfliktu mezi inkvizitorkou a generálem neuděláš jediný chybný krok, mohl bys docílit toho, že se ti dva zničí navzájem.
8.Haruspicus: Nerozumím, k čemu by mi to bylo…
9.Vlad Junior: Lžeš. Zničí se navzájem a ty získáš moc. Jen by sis měl vybrat představitele jednoho z rodů, který by tě mohl podporovat. Budeš vládnout Řádu, ale k vládě nad městem budeš potřebovat jméno a respekt - kouzlo osobnosti.
10.Haruspicus: Nabízíš sebe jako mého sympatizanta?
11.Vlad Junior: …Sebe? Ne. Mou sestru. Kapella se již brzy probudí. Doroste v novou Vládkyni, stejnou jako byla má matka, jen bude krásnější. A všichni budou Vládkyni skrytě poslouchat. Kéž by nebyla Kainům trnem v oku… ale o to už se postarám, aby jí neublížili.
12.Haruspicus: Promyslím si to.
12.Haruspicus: Zvládneš to i beze mě.
10.Haruspicus: O takové intriky nemám zájem.
6.Haruspicus: Měl bys vypít jed, nebo skočit z věže.
2.Haruspicus: Pověz, Vlade, kdo zabil mého otce?
3.Vlad Junior: Myslím, že to byl někdo z Řádu. Ale nevím jistě kdo.
4.Haruspicus: Lžeš. Mluv, jinak to bude horší…
5.Vlad Junior: Co o tom víš?
6.Haruspicus: Já jsem ten, kdo tu teď klade otázky.
7.Vlad Junior: Dobrá. Tvého otce zabil stařešina Ojun.
8.Haruspicus: Přesně tohle jsem chtěl slyšet.
8.Haruspicus: Vím, že to není všechno.
9.Vlad Junior: Ne. Je to vše, co ti mohu říct.
10.Haruspicus: Kryješ svého otce?
11.Vlad Junior: Můj otec nemá se smrtí Isidora nic společného. Dávám ti své čestné slovo. Víš, že teď už nemá co ztratit. Přiznal by se, kdyby na tom… incidentu… měl nějaký podíl. Ojun to spáchal celé sám. Isidor chtěl zaujmout jeho místo, ale Ojun je stvůra. Dlouho se nerozmýšlel. Nechce se svého postavení vzdát za žádnou cenu.
12.Haruspicus: Jestli zjistím, že lžeš, zaplatíš za to.
12.Haruspicus: Dobrá, budu ti věřit.
10.Haruspicus: Dobrá, věřím ti.
4.Haruspicus: Omlouvám se.
1.Vlad Junior: Nebýt tebe, neměl bych budoucnost. Účel, jemuž sloužím, by beze mě patrně nemohl uspět. Děkuji ti.
2.Haruspicus: Jaká na tebe tedy čeká budoucnost?
3.Vlad Junior: Město bude vybudováno znova. Přeneseme jej na druhou stranu řeky. Země je tam čistá. Nikdo nás tam nebude rušit. Polyhedron bude základem nové osady, stejně jako jím byla pro zničenou osadu kdysi Jatka. A začne nová éra.
4.Haruspicus: Obávám se, že takový čas nikdy nenastane.
4.Haruspicus: Doufám, že uspěješ.
5.Vlad Junior: Teď je nás příliš málo. Sám uspět samozřejmě nemohu… Každý člověk se počítá. Víš, kolik z nás přežilo?
6.Haruspicus: To nevím. Alespoň ty nezemřeš… A zbytek mě nezajímá.
6.Haruspicus: Má mise zde není ještě u konce. Bude vás dost.
2.Haruspicus: Jsi nula. Ale ještě to nevíš.
2.Haruspicus: Žij. Dělej, co bys měl.
1.Vlad Junior: Klid, klid… Teď potřebuji jen klid.
2.Haruspicus: Přišel jsem, abych se dozvěděl, jestli jsou všichni živí a zdraví, nebo ne.
2.Haruspicus: No… Chtěl jsem si odpočinout.
1.Vlad Junior: Tak tohle je tvůj nový domov.
2.Haruspicus: Tady pracoval můj otec?
3.Vlad Junior: Ano, já osobně jsem tady byl jen jednou. Tehdy byla laboratoř prázdná. Nic, kromě stolů a aparatury. Isidor tady trávil hodně času. Dokonce tu někdy zůstával i přes noc a pracoval.
4.Haruspicus: Pokud to tedy byl on.
5.Vlad Junior: Nikdo jiný to být nemohl.
6.Haruspicus: To doufám.
2.Haruspicus: Co je to za podivný přístroj?
3.Vlad Junior: To je destilační aparatura. Myslím, že původně to sloužilo k něčemu jinému, ale tvůj otec z toho nakonec vyrobil tohle… Používá se k extrakci výtažků z bylin.
4.Haruspicus: Ale nevypadá to moc jako laboratorní aparatura...
5.Vlad Junior: Říkával, že twyre není nestálý. Což je zvláštní, protože já bych řekl pravý opak. Ale myslím, že na podrobnosti už přijdeš sám. Isidor si určitě někde v deníku vedl záznamy, jak míchat šťávu s alkoholem, jak lisovat olej a jak s tím aparátem zacházet.
6.Haruspicus: Je to příliš složité…
7.Vlad Junior: Ale ne, pochopíš to rychle. Daleko těžší je shánět materiál. Najít správné byliny zabere delší čas. Poté jen aplikuješ standardní postup. Do aparatury vkládej různé byliny a pak si otestuj výslednou směs. Můžeš to také zkusit jen s jedinou bylinou, líh už tam je.
8.Haruspicus: Doufám, že je to tak, jak říkáš.
6.Haruspicus: Jistě.
2.Haruspicus: A co je to za přístroj ten na stole?
3.Vlad Junior: Nevím to jistě, ale Isidor jej používal k práci s organickým materiálem… například s tkáněmi zvířat. Extrahoval z nich potřebné látky nebo vzorky.
4.Haruspicus: Jak se používá?
5.Vlad Junior: To nevím přesně. Rubin mi říkal, že se do jedné části strčí orgán nakažený mikroby a do druhé části naliješ vzácný twyrinový extrakt. Ve výsledku dostaneš 'lektvar'... No, moc tu toho z vybavení nezbylo. Isidor vlastnil i další přístroje, například mikroskop…
6.Haruspicus: A kde jsou teď?
7.Vlad Junior: Možná je jeho studenti někam odnesli, nemám tušení.
8.Haruspicus: Děkuji.
8.Haruspicus: Teď se cítím jako bohatý dědic.
6.Haruspicus: Ten přístroj vypadá poněkud barbarsky. Zvláštní kontrukce.
7.Vlad Junior: Odhaduju, že do té velké nádobě támhle se nalévala nějaká tekutina, buď vroucí voda nebo líh. Tkáň by se měla vkládat někam níže. Asi tady... nebo tak nějak.
8.Haruspicus: A co ostatní zařízení?
9.Vlad Junior: Možná je jeho studenti někam odnesli, nemám tušení.
10.Haruspicus: Děkuji.
10.Haruspicus: Teď se cítím jako bohatý dědic.
2.Haruspicus: No, dvakrát útulné to tu není.
1.Vlad Junior: Už jsi viděl toho býka?
2.Haruspicus: Myslím, že ano. Proč?
2.Haruspicus: Jakého býka?
3.Vlad Junior: Zajímavé, zajímavé… Myslím, že je to provokace. Býk je bezpochyby umělý, a proto je to návnada. A když vezmeš v úvahu preciznost provedení, není pochyb o tom, že takovou věc nedokáže vyrobit nikdo jiný než stařešina Ojun. A to zase znamená, že tato návnada je políčena na tebe.
4.Haruspicus: Asi to tak bude.
4.Haruspicus: To nevěstí nic dobrého.
5.Vlad Junior: Zkus zjistit, o co mu jde. Spoléhá na tebe, že něco uděláš, tak zjisti, co po tobě chce. Možná tě chce jen odlákat a získat čas. V současné době mu bude dobrá každá hodina…
6.Haruspicus: Co mi tedy radíš?
7.Vlad Junior: Promluv si s mučitelkou. Možná pro tebe má odpovědi.
8.Haruspicus: Jak s tebou zacházejí?
9.Vlad Junior: Dá se to vydržet.
10.Haruspicus: Dobrá tedy…
8.Haruspicus: Byl jsi to tedy ty, kdo vydal příkaz k uzavření Včelína?
9.Vlad Junior: Aby se nákaza nedostala dovnitř. Udělal bys snad něco jiného? Nezapomeň na svého otce.
10.Haruspicus: Možná máš pravdu.
1.Vlad Junior: Zatím po mně nejdou. Zdá se, že na něco čekají.
2.Haruspicus: Nevím.
2.Haruspicus: Vydrž.