1.Spiška: Nazdárek, Kláro! Všimla sis, že tě pozoruji? Jsem Spiška. click to expand contents

1.Spiška: Nazdárek, Kláro! Všimla sis, že tě pozoruji? Jsem Spiška.

2.Klára: Pozoroval jsi mě? click to expand contents

2.Klára: Pozoroval jsi mě?

3.Spiška: Omlouvám se. To je moje specialita. Rád se pletu do věcí, do kterých nikomu nic není. Proto mě asi nazývají zlodějem. Proč říkají o tobě, že jsi zlodějka? click to expand contents

3.Spiška: Omlouvám se. To je moje specialita. Rád se pletu do věcí, do kterých nikomu nic není. Proto mě asi nazývají zlodějem. Proč říkají o tobě, že jsi zlodějka?

4.Klára: Sice o mně tvrdí, že jsem zlodějka, ale nevím proč. Nic jsem neukradla. click to expand contents

4.Klára: Sice o mně tvrdí, že jsem zlodějka, ale nevím proč. Nic jsem neukradla.

5.Spiška: Možná, že budeš muset. Dávej si pozor a buď opatrná. click to expand contents

4.Klára: Opravdu? Nevzpomínám si, že bych něco ukradla. click to expand contents

4.Klára: Opravdu? Nevzpomínám si, že bych něco ukradla.

5.Spiška: To se stává často. Něco jsi čmajzla a zapomnělas´ na to. Může to být něco důležitého, nebo něco, čím si kapsy nenaplníš. Asi cizí jméno? click to expand contents

1.Spiška: Jak víš, od samého začátku jsem nevěřil, že jsi choroba. click to expand contents

1.Spiška: Jak víš, od samého začátku jsem nevěřil, že jsi choroba.

2.Klára: Spiško, hej Spiško, jak přechytračíme Abatyši? click to expand contents

2.Klára: Spiško, hej Spiško, jak přechytračíme Abatyši?

3.Spiška: Taju Tyčikovou? Nemá cenu se ji snažit přelstít. Nabídni jí prst a přelstí se sama. Raději připomeňme Khanovi, kdo je pánem domu! click to expand contents

3.Spiška: Taju Tyčikovou? Nemá cenu se ji snažit přelstít. Nabídni jí prst a přelstí se sama. Raději připomeňme Khanovi, kdo je pánem domu!

4.Klára: Zadrž! Taja ulítává na pohádkách, ne? click to expand contents

4.Klára: Zadrž! Taja ulítává na pohádkách, ne?

5.Spiška: Přesně. Zná je všechny. Vychovali ji odongové. Jsou to skvělí vypravěči. Vyprávěli jí, na co si vzpomeneš! click to expand contents

5.Spiška: Přesně. Zná je všechny. Vychovali ji odongové. Jsou to skvělí vypravěči. Vyprávěli jí, na co si vzpomeneš!

6.Klára: Abatyše říkala, že jsi jí přivedl výjimečného vypravěče. click to expand contents

6.Klára: Abatyše říkala, že jsi jí přivedl výjimečného vypravěče.

7.Spiška: Jo, tohle. Nikoho jsem nepřivedl... dokonce jsem ho ani nedokázal vystopovat. Bylo to mé Bledé zjevení. Viděl jsem ho, jak jí šeptal cosi do ucha, byla šťastná jak blecha a řekla, že to bylo údajně celé o mně. Cenný příběh. Štědře ho obdarovala. Čekala na pokračování – táhli to celou noc. click to expand contents

7.Spiška: Jo, tohle. Nikoho jsem nepřivedl... dokonce jsem ho ani nedokázal vystopovat. Bylo to mé Bledé zjevení. Viděl jsem ho, jak jí šeptal cosi do ucha, byla šťastná jak blecha a řekla, že to bylo údajně celé o mně. Cenný příběh. Štědře ho obdarovala. Čekala na pokračování – táhli to celou noc.

8.Klára: Ach, co to bylo za příběh? click to expand contents

8.Klára: Ach, co to bylo za příběh?

9.Spiška: Na co to potřebuješ vědět? Chceš ji obdarovat? Není na dárky… Raději by sis měla vymyslet vlastní historku. Máš na to. Pokud jsi výtvorem stepi, tak ti step napoví. click to expand contents

2.Klára: Dobrá, podívej se na mě, podívej se lépe… click to expand contents

2.Klára: Výborně. Jsi statečný. click to expand contents

1.Spiška: Kdyby ses o mě nepostaral, kdo by zase vdechl život našemu městu? Budu v příštích pěti nebo deseti letech muset udělat tolik věcí… Děkuji ti, děkuji ti! click to expand contents

1.Spiška: Kdyby ses o mě nepostaral, kdo by zase vdechl život našemu městu? Budu v příštích pěti nebo deseti letech muset udělat tolik věcí… Děkuji ti, děkuji ti!

2.Klára: Ty si myslíš, že se tohle město dá ještě vybudovat, znovu obnovit zdejší život? click to expand contents

2.Klára: Ty si myslíš, že se tohle město dá ještě vybudovat, znovu obnovit zdejší život?

3.Spiška: Určitě. Samozřejmě, že to nebude snadné. Ale každý člověk musí bojovat o své místo na světě, jinak to nejde. Nemůžeš přestřihnout pupeční šňůru, která nás všechny živila od stvoření světa. Skoro všude je již jen smrt. click to expand contents

3.Spiška: Určitě. Samozřejmě, že to nebude snadné. Ale každý člověk musí bojovat o své místo na světě, jinak to nejde. Nemůžeš přestřihnout pupeční šňůru, která nás všechny živila od stvoření světa. Skoro všude je již jen smrt.

4.Klára: Opravdu stojí za to se co nejvíce snažit zkrášlit i tak bezútěšné místo. click to expand contents

4.Klára: Opravdu stojí za to se co nejvíce snažit zkrášlit i tak bezútěšné místo.

5.Spiška: A co mí přátelé? Bez nich nejsem schopen udělat vůbec nic. Jsou naživu? Mohu je navštívit? click to expand contents

4.Klára: Ano. Alespoň tady to žije. Nikdy nezapomínej na svůj původ. click to expand contents

2.Klára: Neděkuj. Prostě jsem se nad tebou slitoval. click to expand contents

2.Klára: Žij. Dělej, co bys měl. click to expand contents

1.Spiška: Dejte mi všichni pokoj. Chci být o samotě. click to expand contents

Klára & Spiška